Školní

Studentka přijde pozdě na hodinu. A profesor se ptá:
"Tak s kýmpak jste zaspala dneska?"

Paní učitelka se ptá dětí co doma jí. Přihlásí se Maruška a říká:
"My doma jíme zeleninu."
"Přihlásí se Evička a říká:
"My doma jíme sýry."
"Přihlásí se Pepíček a řiká:
"My doma jíme světlo!"
"Ale Pepíčku světlo se přece nejí!"
"Tak poslouchejte, když jsem šel jednou spát tak maminka řekla tatínkovi: Jardo zhasni to světlo a strč mi ho do huby!"

"Tak, děti, řeknětě mi nějaký živel," říká kantorka svým svěřencům.
"Vzduch," povídá Lucinka.
"Správně."
Hlásí se Pepíček: "Prosím, slivovice. Táta říká, že když ji má, tak je ve svém živlu."

"Pane učiteli, proč jste od krve?"
"Venku je děsná kosa a drží ji v ruce nějaká babizna."

Ve třídě probíhala diskuse na téma existence života mimo Sluneční soustavu. Jeden student se ptá:
"Jestliže existují živé bytosti na jiných planetách, proč nás nekontaktují?"
Profesor se tak významně rozhlédl, ukázal rukou tak přes celou třídu a smutným hlasem povídá:
"A vy byste to udělal?"

Paní profesorka se ptá studenta:
"Petře, jaké máme roční období?"
"Léto."
"Petře, venku opadává listí. Jaké máme roční období?"
"Léto."
"Petře, venku je 18 stupňů, jaké proboha léto?"
"Léto na hovno."

Nápis na školní tabuli:
"Ema má mámu. Máma má Danu. Otec se má."

Studentské moudro:
"Nejdřív miluj studování, potom studuj milování..."

V první třídě zjišťuje paní učitelka dětí, jak se jmenují. Zeptá se chlapečka v první lavici: "Tak jakpak se jmenuješ, chlapečku?"
"Jo, kolem toho už bylo soudů!" odpoví chlapec.

Učitelka se ptá dětí:
"Detičky, kam pojedete tento rok na dovolenou?"
Přihlásí se Honzík a povídá:
"No, my doma všichni umíme německy, tak asi pojedeme do Německa."
Přihlásí se Anička a povídá:
"My doma mluvíme anglicky, tak asi pojedeme do Anglie."
"A ty, Pepíčku, kam pojedete?" ptá se učitelka.
"No, my doma mluvíme sprostě, tak asi pojedeme do prdele."

"Pepíčku, máš udělaný domácí úkol?"
"Ano!"
"Odpověz celou větou!"
"Ano, kurva!"

Tatínek kárá svého syna:
"Pepíku, když bylo Abe Lincolnovi tolik, co tobě, tak se každý večer ve světle krbu učil!"
"Jo, tati, jenže když mu bylo tolik, co tobě, byl prezident!"

"Honzíku, co říkal tatínek na tvoje vysvědčení?"
"Nic, jen kroutil hlavou."
"Takže to nebylo tak strašné, ne?"
"No, on kroutil mojí."

Pan učitel se ptá:
"Děti, umí ryby mluvit?"
"Umí. V ložnici máme akvárko a v noci jsem slyšel, jak jedna rybka povídá druhé: dej tu ploutev pryč nebo ti ten ocas urvu."

Ptá se učitel žáka: "Proč jsi přišel pozdě do školy?"
"Protože jsem vyšel pozdě z domu."
"A proč jsi nevyšel dřív?"
"Protože už bylo pozdě, abych vyšel dřív."

"Okamžitě nám sděl jak dopadly zkoušky," telegrafují rodiče synovi.
Odpověděl obratem: "Zkoušky jsem složil skvěle. Učitelé byli nadšeni. Dokonce mě požádali, abych ty zkoušky na podzim zopakoval."

Pepíček balí učitelku a ta mu povídá:
"Víš, že nemám ráda děti."
"Dám si pozor, paní učitelko."

"Proč dnes vedeš do školy kolo?"
"Paní učitelka mi chce promluvit do duše..."

V hodině chemie:
"Kdo nám poví, jak lze pomocí vody získat světlo?"
"Stačí umýt okno, pane učiteli."

Učitelka se ptá Pepíčka:
"Modlíte se před jídlem?"
A Pepíček:
"Jen když máme jíst houby, co nasbíral táta."