Kostelní

Chlápkovi se porouchá auto zrovna před farou. Šťourá se v motoru, nemůže s tím pohnout a přitom šťavnatě kleje. Po chvilce zevnitř vyjde farář a říká mu: "Mladý muži, neklejte takhle. Raději se k našemu Pánu pomodlete Otčenáš, to spíš pomůže" Chlápek si tedy nechá poradit, poklekne a oddrmolí Otčenáš. Pak sedne dovnitř, auto napoprvé naskočí a odjede. Farář tak kouká za autem a říká si: "Doprdele, to jsou věci."

Rok 1981
1. Princ Charles se oženil
2. Liverpool získal pohár na evropském fotbalovém šampionátu
3. Papež zemřel.

Rok 2005
1. Princ Charles se oženil (zase)
2. Liverpool získal pohár na evropském fotbalovém šampionátu (zase)
3. Papež zemřel.

Pokud se v budoucnu princ Charles rozhodne znovu se oženit nebo Liverpool bude mít potřebu získat další evropský pohár, varujte někdo prosím papeže!

Přijde terorista před nebeskou bránu. Když už chce vstoupit, doběhne k němu svatý Petr a povídá mu:
"Ale, ale Patriku! Ty si zabíjel lidi a kladl bomby! Ty nemůžeš jít sem."
"Já sem nechci jít. Jen sem vám jen přišel říct, že máte pět minut na evakuaci."

Sedí čtyři přítelkyně u kávy a rozmlouvají, která má důležitějšího syna. První povídá: "Můj syn je kněz, a když vejde do místnosti, lidé ho zdraví - Dobrý den, velebnosti." Druhá povídá: "Můj syn je biskup. Ten když vejde do místnosti, lidé ho zdraví - Dobrý den, vaše svátosti." Třetí na to: "To můj syn, ten je kardinál a lidé ho zdraví - Dobrý den, vaše eminence." Ta čtvrtá se napije kávy a říká: "No nechci se nějak chlubit, ale můj syn je krásný, svalnatý, metr devadesát vysoký striptér, a ten když vejde do místnosti, lidé volají - ó můj bože!"

V kostele byla vyloupena pokladnička. Po několika dnech obdržel farář obálku s dvacetikorunou. Na přiloženém lístku stálo: "Ukradl jsem ve vašem kostele sto korun. Protože mě trápí svědomí, posílám tímto dvacet korun zpět. Bude-li mě svědomí trápit dál, můžete počítat s dalšími splátkami."

Budí ráno matka synka:
"Vstávej, musíš jít do kostela!"
"A musím?"
"Vstávej, musíš jít do kostela!"
"A musím?"
"Musíš, vždyť si farář."

Dva kluci jdou domů z nedělní školy a oba mají plnou hlavu přemýšlení o věcech, které se dnes dozvěděli. Jeden nakonec povídá:
"Co myslíš, jak to je s tím ďáblem, o kterém dnes páter mluvil?"
Druhý zamyšleně odpověděl:
"Víš, jak to bylo s Ježíškem a Mikulášem, určitě to bude zase tvůj táta."

Přijde Hitler do kostela, poklekne k ukřižovanému Ježíši a začne:
"Děkuji Ti, že jsi mi dal Rakousko."
"Máš štěstí."
"Děkuji Ti také, že jsi mi dal Čechy."
"Máš štěstí."
Hitler se podiví, ale pokračuje:
"Děkuji Ti, že jsi mi dal Francii."
"Máš štěstí," zní znovu odpověď Boha.
Hitlerovi to je divné a tak se zeptá:
"Proč mi stále říkáš, že mám štěstí?"
"Protože kdybych neměl přibité nohy, tak ti rozkopu držku."

Ježíš Kristus neustále hulí a tak ho vyhodí z nebes. Ježíš dopadne v Tatrách a má šílenej absťák. Jenže nikde není žádná tráva. A tak jde, až dojde k salaši.
"Bačo, nemáš tady nějaký hulení?"
"Ale jo, pojď, ubalíme si,..." povídá bača.
A tak slastně pokuřují, když tu náhle Ježíš přeruší ticho a povídá:
"Bačo, já ti musím něco říct, já jsem Ježíš Kristus..."
A bača na to: "To je matroš, co?"

Vítek je ztracen v lese, už se setmělo a on stále nemůže najít cestu z lesa ven. Najednou šlápne do prázdna a už letí dolů ze srázu. Podaří se mu však zachytit se za strom. Dole, asi 30 metrů pod sebou vidí vodní hladinu, ze které ční ostré kameny. Vítek se podívá nahoru a zakřičí: "Je tam nahoře někdo, kdo by mi mohl pomoci?" Z nebes se ozve božský hlas: "Vítku, věříš?" Vítek odpoví: "Věřím, věřím!" A hlas shůry praví: "Dobře, tvá víra tě ochrání. Skoč!" Vítek se podívá dolů, vidí vodní hladinu ze které ční kameny. Pak se zase podívá nahoru a zavolá: "Není tam nahoře ještě někdo?"

Jak nejlépe pobavíš Boha?
.
.
Popovídáš mu o svých plánech do budoucna.

Ač vůbec není věřící, bere si vždy Boha za svědka.

Honza klečí v kostele před ukřižovaným a modlí se:
"Pane Bože, já vím, že si velmi trpěl, bičovali tě, korunovali, nadávali ti, ukrižovali tě, ale ženatý si nebyl."

Proč jen málo farářů jezdí mercedesem?
.
.
Protože ten stojí nekřesťanské peníze.

Jaký je rozdíl mezi biblí a kalhotami???
.
.
Co stojí v kalhotách, nemůže stát v bibli.

Mnich a jeptiška putovali po obrovské poušti. Když byli za polovinou cesty, jejich velbloud zdechl. Narychlo postavili stan a zapálili oheň a doufali, že je někdo uvidí a zachrání. Když ani modlitby nepomáhaly a začínaly se jim nebezpečně tenčit zásoby vody, začali přemýšlet nad blížící se smrtí. Mnich takhle povídá: "Sestro, víte, teď, když nás najisto čeká smrt, měl bych jednu prosbu. Víte, vždy jsem si přál alespoň jednou spatřit nahé ženské tělo. Myslíte, že byste se mohla svléknout a nechat mne se na vás podívat?"
Jeptiška chvíli přemýšlí o jeho prosbě a pak souhlasí. Když se začne svlékat, povídá: "Víte, otče, já vlastně nikdy neviděla nahého muže. Myslíte, že byste se také mohl svléknout? Po krátkém přemýšlení se mnich také svlékl. Vtom jeptiška povídá: "Otče! Co je zač ta malá věc, co vám visí mezi nohama?"
Mnich rozvážně odpovídá: "To je, moje dítě, dar od Boha. Když to do tebe vložím, stvoří to nový život."
"Na mě zapomeňte, otče. Strčte to do toho velbouda!"

Jeden mnišský řád přijímá nového člena. Mají na to zvláštní test. Řeknou mu, aby se svléknul a pak mu na přirození přiváží malý zvoneček. Potom pošlou pro prostitutku. Ta dělá co může, ale zvoneček se ani nehne.
Tak jí odvolají a řeknou: "Bratře, úspěšně si zkoušku udělal. Budeš spát v cele tady s bratrem Tomášem."
"Cilililink."

Jaká je Vatikánská měna?
.
.
Pán Bůh zaplať.

Svatá trojice plánuje dovolenou. Bůh navrhuje:
"Co kdybychom jeli do Jeruzaléma?"
Ježíšovi se to ale nelíbí: "Do Jeruzaléma ne, mám na to město špatné vzpomínky. Co třeba Vatikán?" A Duch svatý říká:
"Jasně pojedeme do Vatikánu, tam jsem ještě nebyl."

Pepíček se soustavně špatně učil, samé čtyřky, ba i pětky. Otec mu vyhrožoval: "Pepíčku, když se budeš špatně učit, dám tě do křesťanské školy. Tam už si s tebou poradí." Protože se Pepíček nepolepšil, otec ho po půlroce přehlásil do křesťanské školy. A tu zázrak, Pepíček začal najednou nosit dvojky i jedničky. Nakonec se ho otec zeptal, čím to je. "Víš, tati," odvětil Pepíček, "když jsem poprvé přišel do křesťanské školy, na dvoře jsem uviděl jednoho ukřižovaného. Na školní chodbě visel druhý ukřižovaný. Vejdu do třídy, a na zdi další ukřižovaný. V té křesťanské škole to není žádná sranda, tam se s nikým dlouho nebaví."